Hardshock Festival 2014 – ještě tvrdší, ještě lepší

První letošní hardcore oper-air dostál svému jménu. Byla to paráda se vším všudy.

Po famózním loňském ročníku jsem věděl, že Hardshock Festival je i letos akcí, kterou nechci vynechat. Proto jsem opět zamířil do severonizozemského Zwolle, destinace, která v druhé polovině dubna patří všem hardcoreheads.

Na samotné místo činu jsem s kámoškou dorazil krátce před jednou hodinou odpolední. Akreditace byla vyřešena velmi rychle, oblečení jsme hned umístili prakticky do lockerboxu (haló, čeští pořadatelé, slyšeli jste o nich někdy?) a rychle hrrr na merchandise, kterého nebylo na stánku málo., takže moje peněženka zaplakala.

.

Po rychlé a příjemné aklimatizaci na hardcore svět následovala obhlídka celého festivalu. Kolem jezera bylo rozeseto pět stagí, z nichž ta hlavní byla pod širým nebem, a zbylé čtyři byly zakryté ve stanech.

Obrovskou výhodou Hardshocku je, že od sebe nejsou jednotlivé scény příliš vzdáleny. Pokud tedy chcete dojít od jednoho konce festivalu na druhý, abyste slyšeli DJe na té nejvzdálenější stagi, nezabere vám to víc jak pět minut, ne skoro půl hodiny jako třeba na DefQonu.1.

Všechny stage byly pěkné, nejpropracovanější byla samozřejmě ta hlavní, které dominovala obrovská Hardshock lebka, která byla hlavním motivem i ve většině stanů. Jediná scéna, jež nebyla postavená dobře, byla od vchodu nejvzdálenější industrial scéna. Dřevěná podlaha byla totiž postavena šikmě, takže se na ní nepařilo zrovna dvakrát dobře a člověk řešil, jestli je tak moc, že se motá, nebo je skutečně podlaha nakřivo. Byla vážně šikmá.

F.Noize – frenchcore/terror stage

První, na koho jsem zamířil, byl nový uptempo hardcore talent z Partyraiser Records, italský F.Noize, který to drtil na frenchcore/terror stage. A že to byla paráda. Zazněly luxusní pecky jako Partyraiser vs. F. Noize – La Bomba, F. Noize vs. Nekrosystem – Spaccamo Tutto a vrcholem byl ne úplně nečekaně F.Noizův remix early hardcore klasiky Turbulence – Six Millions Ways to Die. Tenhle maskovaný démon předvedl, že jeho uptempo hardcore patří k tomu nej, co můžete na párty v současnosti slyšet. Vše navíc podtrhla neuvěřitelná atmosféra, která byla skvělá již na začátku Hardshocku!

Hodnocení: 85 %

.

Johnny Napalm – frenchcore/terror stage

Na Johhnyho jsem byl zvědavý, jeho typicky nizozemský frenchcore plný bootlegů a dobrých odpalovaček, který znám ze setů, mám rád. Bohužel naživo mě moc nepřesvědčil, rozjezd byl nemastný a neslaný a hlavně po F.Noizově hardcoru působil tento frenchcore dost měkce. Po zhruba 20 minutách jsem šel zklamán pryč. Ostuda to nebyla, ale v tu chvíli jsem chtěl slyšet tvrdší sound, takže jsem šel pa.

Hodnocení: 40 %

Následovala procházka celým festivalem, který na mě působil nesmírně atmosférickým dojmem. Všude kolem byli holohlaví gabbeři, všichni se usmívali, žádný konflikt na horizont daleko, vše, jak má být. Zapovídal jsem s přáteli, poznal pár fajn nových lidí a pomalu zamířil na industrial stage.

Angel LIVE – industrial stage

Pro Schranz.cz jednoznačně nejzajímavější vystupující. Polská DJka, která valí industrial hardtechno, svému jménu na Hardshocku dostála. Tohle byla andělská hudba pro všechny, kteří mají rádi hutné industrial beaty v hardtechno podobě. Angel si to dávala od začátku do konce, i když šikmá stage byla poloprázdná. Všichni přítomní si její industrial hardtechno užívali, zazněly tracky jako Angel – Dirty Thirty, Angel – Can You Hear Me a hlavně aktuální pecka z Industrial Strength Records Angel – Industrial Schranz Core! Z tohohle by všem schranzerům běhal mráz po zádech, tohle byla naprostá paráda!

Hodnocení: 90 %

Úplný konec setu jsem vynechal, protože jsem alespoň na pár minut chtěl slyšet ničitele Sandyho Wareze, který drtil naštvané frenchcorové kopáky klasického stylu. Žádné překvapení.

O mnoho více však překvapil Radium, kterého jsem již delší dobu neslyšel a který mě překvapil naléhavým tempem i překvapivou tvrdostí svých tracků, které navíc hrál z CDček (čtete to rádoby DJs s traktorem?). Každopádně jsem po chvíli letěl na mainstage, kde jsem musel dohnat nějaké své hardcore resty. Slyšel jsem konec Tommyknocker vs. The Wishmaster setu, který byl klasickým zástupcem italského hardcoru.

.

OMI LIVE – mainstage

Tento u nás nepříliš známý španělský DJ, nový objev Promova labelu Third Movementm mi vždy unikl, takže jsem si chtěl poslechnout, jak naživo hraje. A žádná sláva, mainstream jako každý jiný. Spousta melodií, nepříliš tvrdé kopáky, prostě okay, ale žádná sláva. Vrcholem setu byl OMIho remix klasiky Promo – Up Yours. Ten jsem si užil, jak se patří‘

Hodnocení: 55 %

Následující hodinu jsem opět věnoval pokecu s přáteli a za svou kámoškou z Čech jsem vyrazil na early rave stage, kde si to za mixpultem rozdávali skoro důchodci Dano a Buzz Fuzz. Atmosféra by se mezi early gabbery v Cavello a Australian šusťákovkách dala krájet. Všude samé úsměvy a MDMA škleby. Nádhera.

N-Vitral vs. Tymon – mainstage

Po přátelení jsem se opět chtěl naplno věnovat hudbě a zamířil jsem na mainstage, kde si to rozdávali hipsteři N-Vitral s Tymonem. Bylo mi jasné, že to bude plechárna se vším všudy, a taky že ano. Během jejich setu, ze kterého přítomné ženy šílely a pánově pařili hakken ostošest, jsem do sebe hodil energy drink bez cukru a jel na maximum. Zazněly pecky jako Tymon – Fuck You Pay Me, N-Vitral – Kling Klong, Stormtrooper – Beautiful Music, N-Vitral – Welcome To The Killzone a industrial hardtechno odtrhovačka Tymon & Waldhaus – Purgatory. Tohle byla jízda, i když první část setu měla lepší tempo. Skřípání, vrzání, lámání plechu, prostě industrial jaký máme rádi.

Hodnocení: 85 %

Promo – mainstage

Král divného hardcoru a autor hymny letošního Hardshocku následoval po industrial borcích a já věděl, že si ho nechci nechat ujít. Proma mám rád, nicméně je faktem, že jeho sety mi ne vždy sednou. A tenhle byl zrovna v pohodě, i když žádná extratřída. Zaznělo několik tracků z Promova posledního alba True Tones, stejně jako hymna Promo – Eternally Dark. Pomalejší tempo, temné symfonické melodie, tohle byl Promo, jak ho známe. Prostě Third Movement sound.

Hodnocení: 70 %

.¨

Následoval rychlý přesun na frenchcore/terror stage, kde si připravovali svůj set francouzští borci Bartoch s The Punisherem, kteří patří k mým nejoblíbenějším DJs, protože jejich uptempo hardcore má grády i koule. Zastihl jsem konec kolotočáře Dr. Peacocka, který mě pobavil Breaking Bad tričkem, na kterém byl Walt s nápisem „I’m not in danger, I’m the danger!“ Na scénu však již dorazilo francouzské duo, a co to nevidím, The Punisher má na triku také Walta. Navíc zanedlouho po začátku zazněl track Bartoch – Danger, který obsahuje vysamplovanou hlášku z populárního seriálu o učiteli chemie, který se dal na vaření pervitinu. Následovaly pecky jako Bartoch – Fuck Facebook, Tieum & Angerfist – Dirty Man, Bartoch & The Punisher – Kicking Ass, Bartoch – Dictator Rules a další nekompromisní pecky. Atmosféra by se dala krájet, všichni jeli hakkehn, pogo a lehký šok přišel, když dva pařmeni odpálili ve stanu pyro. Vypadalo to uvnitř ve stanu jako na fotbale a já jsem si říkal, zda jde o záměr. Ano, bylo to tak, protože zanedlouho vytáhl pyro i samotný The Punisher. Pánové, smekám, takhle má podle mě znít pravý hardcore bez zbytečných melodií a šmoulích vokálů.

Hodnocení: 90 %

A rychle na mainstage. Tam zrovna hráli Ophidian a D-Passion ve versus setu. Nic proti, ale tempo nebylo kdovíjak dech beroucí. Zazněly tracky jako Ophidian vs. D-Passion – Breathe a další věci z labelů Enzyme a Third Movement. Pro mě celkově byl vrchol track The DJ Producer – Signal 2007 (D-Passion remix), prostě klasika, jak má být. Celkově na mě ale set nepůsobil až tolik živým dojmem, i když byl kvalitní a bez technických nedostatků.

Hodnocení: 70 %

.

To, co následovalo, se jen těžko dá popsat. Po krátkých technických potížích na mainstage za mixpult nastoupila ostřílená dvojka Partyraiser a Tieum a začala ta největší morda mého života. Nekompromisní uptempo hardcore, který začali peckami jako The Unfamous – Rock N' Core, Dave Dope – Rastacore, pokračovali Section Grabuge – People Will Die (Tieum remix), Tieum & Angerfist – Dirty Man, Neophyte, Tieum & Rob Gee – Coming At You Strong a dalšími odpalovačkami. Tenhle set jel většinou na 200 bpm a nezpomalovalo se. Po konci Ophidiana s D-Passionem to vypadalo, že je většina lidí unavena a že se jim moc pařit již nechce. Ale na Partyriasera a Tieum to již během prvních kopáků vypadalo, jako by si všichni na mainstagi šňupli speed, všem najel stejně rychle a začali pařit hakken jako smyslů zbavení. Všichni! Tohle byla neskutečná energie, síla, uáááááááááá!!! Jednoznačně nejlepší set, který jsem od Partyraisera a Tieum v životě slyšel a jednoznačně nejlepší kooperace za mixpultem. Tohle byla nádhera, dokonalost, perfekcionalismus. A to, co oba předváděli za show, to nemělo obdoby, magoři!

Hodnocení: 100 %

Následoval přesun na early rave stage, kde už to drtil The Destroyer LIVE a že se s ním rozhodně nepáral. Jeho early terror kopáky a zběsilé tempo však odpálily repráky, takže to chrchlalo tak, že jsem se kvůli únavě rozhodl odebrat na pokoj. Ale nelitoval jsem.

To, co jsem zažil na Hardshocku nemohu popsat jako nic jiného než naprostou hudební extázi a nirvánu. Do zhruba čtyř hodin se dalo pařit venku bez problémů jen v tričku, protože neustále svítilo sluníčko. Taková nádhera to byla. Později si stačilo obléci mikinu a tancovat šlo bez problému dál. Žádný déšť, žádné mraky, pouze chladný vítr později odpoledne.

Hardshock je prostě pro ty, kteří vědí, co od hardcoru chtějí a pro které není tvrdá hudba dostatečně tvrdá. Nenechte si ho příště ujít ani vy, protože nejenom, že u nás nic takového ještě roky neuslyšíte, ale zažijete něco jiného než děcka, která jezdí na disko hardcore na Masters of Hardcore.

Celkové hodnocení: 10/10

Plusy:
Fenomenální line-up
Ten nejtvrdší hardcore
Partyraiser vs. Tieum set
Krásné počasí
Super atmosféra
Pět stagí plných skvělých umělců

Minusy:
Šikmá podlaha na industrial stage
Pár technických problémů

Autor: Hardcore Hooligan

Fotoreporty

SHP – https://www.facebook.com/…er/media_set?…

OFICIAL – https://www.facebook.com/…hotos_stream